Fiat mihi secundum verbum Tuum
Nejnovější
- 26. 4. 2020 O Božím milosrdenství a spravedlnosti
- 13. 4. 2020 Svatý týden novomanželů
- 7. 4. 2020 Mše svatá úterý Svatého týdne z Římova
- 6. 4. 2020 Modlitba ve chvílích vyčerpání
- 6. 7. 2017 Nejhorší novinářský článek o Církvi za rok 2017
Archiv
- Duben 2020 (4)
- Červenec 2017 (2)
- Květen 2013 (1)
- Březen 2012 (3)
- Září 2010 (2)
- Srpen 2010 (2)
- Červen 2010 (1)
- Listopad 2009 (3)
- Říjen 2009 (1)
- Září 2009 (2)
- Srpen 2009 (1)
- Červenec 2009 (3)
- Květen 2009 (5)
- Březen 2009 (2)
- Únor 2009 (2)
- Leden 2009 (2)
- Prosinec 2008 (2)
- Říjen 2008 (1)
- Září 2008 (1)
- Červenec 2008 (2)
- Červen 2008 (1)
- Březen 2008 (1)
- Leden 2008 (2)
- Říjen 2007 (1)
- Září 2007 (1)
- Srpen 2007 (4)
O mně
Daniel Zouhar
na signály.czDaniel Zouhar (*1989) absolvent humanitních studií, latinské filologie a obecné lingvistiky. Momentálně se protloukám životem a s pomocí Ducha svatého zvažuji další činnost.
Jde se do školy! Bůh nás ochraňuj!
Před více než čtrnácti dny nám začala škola. Prvně jsem tu chtěl ihned první den školy rozvézt obsáhlou esej o tom, jak všichní správní katolici studují, nosí brejličky a možná i kšandy, tažky mají přecpané učením a hlavy vědmostmy, ale nakonec mi to nedalo a píši radši sám o sobě, jak to na mne dolehlo nyní čtrnáct dní po zahájení školy.
Škola, jak se mnohokráte říká, nás chystá pro život, někteří si to často třeba ani neuvědomujeme, ale já jsem k tomu došel teprve před dvěma lety, kdy jsem nastupoval na gymnázium plný nadějí, zájmů a nadšení, které stejně brzy opadlo. Pak jsem se začal ve škole nudit a jakmile přibývaly známky a poloetí se blížilo jsem náhle začal na sobě pracovat a trochu jsem si udržel prospěch. Jednou nám však během zkoušení v Křesťanské etice řekl náš vyučující P.Pavel Kopecký, že né pro školu, ale pro život se učíme. A to je přesně ono. Toto uvědomění mě pak vedlo dále až jsem to začal se studiem přehánět. Začínal jsem an Pána boha zapomínat a chodil jsem do kostela již jen v neděli, občas jsem se nestíhal modlit apod.
Dnes však nastala pro mne významná změna. Přijal jsem svátost smíření na pouti ve Sloupě od jednoho pro mne výzmnamného kněze, který mi poradil uspořádat svůj život do čtyř bodů:
1.Modlitba
2.Duchovní (ale opravdu duchovní) četba
3. Duchovní život, pomáhání bližním a také řádně uspůsobený slovník
4.Studium
5.Osobní prospěch
Jistě jste si všimli, že studium a osobní prospěch je až na posledním místě. což znamená to se školou nepřehánět, ale zároveň nezapomenout, že Bůh je věčný a byl dříve než nějaká škola, která sice pomůže člověka nachystat pro život, ale když neumí člověk nachysta pro opravdý duchovní život, tak je to škola slabá a pro člověka nevhodná.
A co ta tvá škola? Snaží se utužit tvůj vztah aspoň k Bohu nebo bližním? Děláš pro duchovní růst svých spolužáků taky něco i ty?
Já mám svůj cíl a k tomu jsem se rozhodl dneska vydat....
Škola, jak se mnohokráte říká, nás chystá pro život, někteří si to často třeba ani neuvědomujeme, ale já jsem k tomu došel teprve před dvěma lety, kdy jsem nastupoval na gymnázium plný nadějí, zájmů a nadšení, které stejně brzy opadlo. Pak jsem se začal ve škole nudit a jakmile přibývaly známky a poloetí se blížilo jsem náhle začal na sobě pracovat a trochu jsem si udržel prospěch. Jednou nám však během zkoušení v Křesťanské etice řekl náš vyučující P.Pavel Kopecký, že né pro školu, ale pro život se učíme. A to je přesně ono. Toto uvědomění mě pak vedlo dále až jsem to začal se studiem přehánět. Začínal jsem an Pána boha zapomínat a chodil jsem do kostela již jen v neděli, občas jsem se nestíhal modlit apod.
Dnes však nastala pro mne významná změna. Přijal jsem svátost smíření na pouti ve Sloupě od jednoho pro mne výzmnamného kněze, který mi poradil uspořádat svůj život do čtyř bodů:
1.Modlitba
2.Duchovní (ale opravdu duchovní) četba
3. Duchovní život, pomáhání bližním a také řádně uspůsobený slovník
4.Studium
5.Osobní prospěch
Jistě jste si všimli, že studium a osobní prospěch je až na posledním místě. což znamená to se školou nepřehánět, ale zároveň nezapomenout, že Bůh je věčný a byl dříve než nějaká škola, která sice pomůže člověka nachystat pro život, ale když neumí člověk nachysta pro opravdý duchovní život, tak je to škola slabá a pro člověka nevhodná.
A co ta tvá škola? Snaží se utužit tvůj vztah aspoň k Bohu nebo bližním? Děláš pro duchovní růst svých spolužáků taky něco i ty?
Já mám svůj cíl a k tomu jsem se rozhodl dneska vydat....
Zobrazeno 3334×
No on má totiž ten duchovní a fyzický život být tak nejak v rozvnováze nesmí sa to ani s jedním ani s druhým přeháňat ;-)
A já bych řekl, že to je ještě jinak :-). Nevím, jak bys hodnotil třeba takového opraváře zemědelských strojů? Nepředpokládám, že by se tam učil něco, co se bude týkat vztahů k lidem či k Bohu..
A propo: Co je onen "opravdový duchovní život" pro Tebe ??? Já pak přidám svůj pohled...
supr článek! Studium je sice stavovská povinnost, ale bez lásky nemá smysl dělat nic.Takže na prvním místě musí být Láska - k Bohu,a tedy i k lidem.A Láska se může prohlubovat modlitbou,eucharistií,duchovní četbou či rozhovorem...to už je jedno,každý si může vybrat co mu vyhovuje.
ja si myslim, ze vztah k bohu se ukazuje prave i ve skole. v tom, jak clovek plni svoje povinnosti. a navic, kazdej mame naky dary, a pokud ma nekdo dar janevimrekneme "bystreho rozumu" (che), mel by se snazit ho rozvinout treba prave studiem :)
a souhlasim s hwestem v tom, ze si nemyslim, ze by byla skola, ktera cloveka neprivadi k bohu, spatna. to by se pak clovek na ulici brodil zastupama teologu, ale nekoho, kdo mu zprovozni pocitac, by nenasel :)
a ještě jsem se pozastavila nad tím osobním prospěchem. Co to je? Já myslím,že dostat se do nebe.Nic prospěšnějšího osobně neznám...(a tím pádem si uvědomuju,že se tento osobní prospěch posouvá na přední příčku...? Spíš se tam vrací jako milost od Pána,kterou si nezasloužíme,ale kterou můžeme přijmout.)
Takže studia a všeho s mírou.Řídit se právě tím,co po nás chce Pán.Já když jsem se fakt chtěla učit,před státnicema apod.a někdo po mě něco potřeboval,neodmítla jsem,ale zas se to nesmí přehánět :-)Nevyhledávat všechny dobré skutky,ale přenechat je jiným,protože naší povinností studenta je připravovat se na pozdější věci,které po nás Pán bude chtít,na naše povolání.(a do této přípravy patří i učeň na opraváře apod.) Také k "neduchovnímu" učení člověk potřebuje sílu a Lásku od Pána,aby spolužákům mohl svým čistým životem vydávat svědectví víry.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.