Náš politický systém je opět na pokraji krize

Jako by nestačilo posledních pár měsíců, kdy jsme měli tu možnost sledovat díky našim médiím postupně se rozvijející politickou propast, ještě dnes dostal každý občan osdunou ránu pod pás a může od dnešního dne již jen lacině přihlížet tomu, jak jej politikové budou ještě více obírat o jeho tvrdě vydřené úspory a postupně mu odepřou i ty malé výhody, které mu zůstaly. Nevím jestli to víte, protože znám i lidi, kteří se dnes večer na zprávy nedívali - Jiří Paroubek s celou ČSSD prosadil, že se svých mandátů nevzdají a zabránil tím rozpuštění sněmovny a předčasným volbám.

S hlubokým despektem jsem začal dnes sledovat večerní zprávy. Slova Jiřího Paroubka o tom byli snad horší než dobře namířená kulka do nitra hlavy. Tento muž, který před třemi lety vstoupil v úřad premiéra se slovy: "Co jste vy, vy se chcete jen dostat ke korytům." Na něm je naopak vidět, že se svého koryata vehementně drží. Jak rychle změnil svůj kabát, takřka přes noc oznámil, že se jeho strana nepřidá k ostatním stranám, které se chystají složit svůj mandát (a to za tiché podpory komunistů).

Téměř mi připadlo, jako by se historie téměř opakovala, jen v jiném provedení - tentokrát je většinová ČSSD a KSČM ji sekunduje. Štěstí, že naši ostatní zákonodárci se z minulosti poučili a svých mandátů se pro ochranu demokracie nevzdali. Jediný, kdo tak z celé sněmovny učinil byl předseda ODS Mirek Topolanék, který ve chvíli, kdy stál naposled na rétorském stupínku pronesl, že odmítá pokračovat dál v takové politice, neboť se mu takový přístup ke státu a lidem v něm zcela hnusí. To bylo vůbec poprvé, co jsem si začal tohoto politika. Vážit.

Co však nyní dál? Když zůstane současná politická scéna s touto úřednickou vládou, která dělá škrty, kde se může a přitom nesleduje, jak náš stát klesá na pomyslném žebříčku hodnot, tak dospíváme ke státu s parlamentní demokracií (nebo snad autokracii?), kde svobodný občan nemá ani právo se na budování státu podílet tím, že zvolí svého kandidáta do politického orgánu. Je doba krize, ale naši vojáci i nadále letí za peníze nás daňových poplatníků na mise do Afghánistánu a Iráku, je krize, ale politické strany se předhání ve slibech blahobytu, je krize a ministryně školství říká, jak je v našem školství krize a naše vzdělání je na pokraji debaklu - proč? Neprošli státní maturity na tento školní rok a vadí to nikoliv kvůli studentům, kteří přijdou o spestření svého studia, ale o to, že se musí vrátit do Evropské unie závratná suma, kterou Brusel naší republice poskytl jako dotaci právě na novou podobu maturit.

Já se jen ptám vás drazí uživatelé, náhodní kolemjdoucí, chatující, kteří jste se do této mé polemiky začetli - co my teď s tím? Vít, já vám na to mohu nyní jako obyčejný průměrný občan říci jen jedno - budeme muset jít podobně jako naši rodičové před dvaceti lety všichni do jednoho jít do ulic, začít stávkovat spolu s dalšími pracujícími a lidmi, bez nichž tento stát nemůže fungovat a začneme bojovat za své právo ovlivňovat tento stát natolik, aby mohl fungovat, abychom v něm mohli vyrůstat jak my, tak i naše děti, spokojeně pracovat za dostatečnou mzdu, neboť každý dělník má právo na svou spravedlivou odměnu, a každý večer, kdy ulehneme jsme věděli, že pořád za namí někdo stojí a pomáhá nám udržovat naše sepětí, aby zde bylo místo pro život, který stojí za to.

Když totiž strategicky nezasáhneme, tak co pak tedy? Budoucnost patří nám křesťanům, ale i lidem jiného náboženství, máme na to bezpodmínečné právo a kéž nám Bůh k tomu požehná! O to prosme.

Založil jsem na FB i na Signálech skupinu Právo volby, kdo z vás chce nechť se k této iniciativě přidá:

http://www.signaly.cz/pravovolby

http://www.facebook.com/inbox/?drop&ref=mb#/group.php?gid=150412681528